Jónské moře

Jónské moře (řecky Pelagos Ionio - Ιόνιο Πέλαγος) je součástí Středozemního moře. Je pojmenované po řecké mýtické postavě Io, milence boha Día. V Jónské pánvi se nachází sníženina Calypso, která je se svými 5267 metry nejhlubší částí Středozemního moře.

Jónské moře je na severu spojeno průlivem Otranto s Jaderským mořem a na západě Messinskou úžinu s Tyrhénským mořem. Na jihu se otevírá do Středozemního moře, na jihovýchodě přechází do Egejského moře. Na západě je ohraničeno jižním pobřežím poloostrova Salento a regiony Basilicata a Calabria a východním pobřežím Sicílie, na východě je ohraničeno západním pobřežím Balkánského poloostrova na jihozápadě Albánií a západním Řeckem s Peloponéským poloostrovem.

Větším zálivem je Tarentský záliv, menší zálivy jsou Patraský a Korintský, které jsou spojeny úžinou Rio, přes kterou vede od roku 2004 most Rio - Andirrio. Korintský záliv je ukryt v řecké pevnině, východní konec Jónského moře je spojen Korintským průplavem s Egejským mořem.

Největším souostrovím v tomto moři jsou Jónské ostrovy, které se táhnou jako dlouhý oblouk od Diapontských ostrovů až po ostrovy Kythira a Andikythira. Ostrov Kefalonia je největším a ostrov Korfu nejlidnatějším ostrovem v Jónském moři. Mezi menší skupiny ostrovů patří ostrovy Alkyonides v Korintském zálivu, ostrovy Cheradi v Tarentském zálivu a Kyklopské ostrovy před sicilským pobřežím.

Ve východní části Jónského moře panuje typické středomořské klima s horkými suchými léty a mírnými zimami. Jónské moře je známé mezi námořníky pro své klidné větry. Moře je i se svými ostrovy místem, kde se z větší části odehrávala Homérova Odyssea.
Významnýmí řeckými přístavními městy jsou Patras, Korint, Fiskardo, Igoumenitsa, Korfu, Lefkada, Pylos, Parga, Preveza a Zakynthos.