Ostrov Lesbos, který již v antickém období proslavila básnířka Sapfó, je oblíbený a přitom poklidný turistický cíl v Egejském moři. Už před dávnými časy byl ostrov považován za klenot v moři. Nekonečné olivové háje se rozprostírají od moře až k horám, husté piniové lesy poskytují stín během horkého řeckého léta a množství květů hýčká zrak i čich.
Na ostrově krásy a harmonie je však nejatraktivnější neživá příroda. Zkamenělý les roste na Lesbosu od nepaměti. Stromy staré milióny let rostou na úplně holém svahu na západě ostrova. Na těchto kamenných velikánech spatříte i jejich letokruhy.
K památkám, které stvořila lidská ruka, patří hrad Molivos, klášter Taxiarchis u Mandamadosu a také klášter Limonos z počátku 16. století. Všechny tyto stavby dokazují, že ostrov básnířky Sapfó byl obydlen již před mnoha lety. První ostrované jsou zahaleni rouškou tajemství, ale díky vykopávkám se občas o této staré historii něco dozvíme.
Římané, byzantští vojevůdci, vláda Otomanů a Janované – ti všichni poznamenali místní dějiny. Ostrov je tak bohatým zdrojem informací pro všechny zájemce o historii.
Přestože je Lesbos třetí největší ostrov Řecka, život na něm plyne velmi klidným tempem. To oceňují dokonce i pelikáni, kteří jsou velmi přátelští a zvědaví. Na pláži ve Skala Kaloni se dokonce stává, že se chtějí podělit o lehátko s turisty, kteří se zrovna chtějí opalovat. Také delfíni považují Egejské moře kolem ostrova za svůj domov, na pláži v Kagii se vám při troše trpělivosti naskytne úžasný pohled na skákající mořské savce.
Kilometry dlouhé pláže slouží v horkých letních měsících jako oblíbené místo, na kterém se scházejí ostrované i turisté. Život v ospalých vesničkách však vypadá stejně jako před sto lety. Po práci, ale i přes den se muži scházejí v jednoduše zařízených kavárnách. V kafeniích a ouzeriích rádi vidí cizince a vítají je velmi pohostinně. V případě jazykové bariéry se domluvíte rukama nohama.
