Sparta

Starověká Sparta byla hlavním městem antického městského státu Lakedaimon, patřila k němu i oblast Lakónie, která se nacházela na jihu poloostrova Peloponés v dnešním Řecku.

Město bylo označováno jako polis (řecký městský stát ve starověku), i když se mnoha podstatných aspektech od ní lišilo. Sparta měla jedinečný politický systém a v antickém období byla proslavená pro svou vojenskou sílu.

Název

Starověké jméno v standardní starořečtině znělo Σπάρτη (Spártē), ve starém dórském dialektu Σπάρτα (Spártā). V klasickém období bylo tímto názvem označováno pouze samotné město. Městský stát, jehož hlavním městem byla právě Sparta, a k tomu patřící území, byl nazýván nejčastěji Lakedaimōn.

Název města vysvětluje mýtus, který praví, že zakladatel státu Lakedaimon pojmenoval hlavní město nového státu po své manželce Spartě. Podle mýtů jí byla dcera říčního boha Euróta. A tím je podle mytologie vysvětleno i podmanění této oblasti jednou panovnickou dynastií.

Geografie

Městská oblast se rozkládala na východních svazích pohoří Taygetos, na pravém břehu řeky Eurotas, ve středověku již nebyla znovu osídlena. Nové založení města následovalo až v roce 1834.

Na obou stranách řeky Eurotas se táhnou úrodné roviny, který jsou lemovány dvěma horskými pásmy, Taygetos na západě a Parnon na východě. A právě v tomto korytu řeky byla vznikla Sparta z několika vesnic. Ta je přirozeně chráněna horami, které obklopují údolí řeky, a zároveň jsou zde ideální podmínky pro zemědělství.

Město vzniklo ze čtyř velkých, na zahrady bohatých čtvrtí, které dohromady měly obvod kolem devíti kilometrů. Na rozdíl od města Athény byla populace místních obyvatel relativně nízká, odhaduje se, že roku 600 př.n.l. žilo ve městě samotném asi 40 až 50 tisíc lidí.

Archeologie

Nejzachovalejší archeologickým pozůstatkem je divadlo z raného císařského období na svazích pod akropolí. Na samotné akropoli najdete pozůstatky brány, městských hradeb a stoa (sloupořadí), které je možná perskou stoí, kterou zmínil již řecký cestovatel Pausaniás.

Na severovýchod od centra města jsou k vidění na břehu řeky Eurotas pozůstatky slavné svatyně Artemis Orthia, kde se konal slavný každoroční rituál bičování mladých chlapců, zvaných efébové.

Velký počet nálezů z této svatyně je k vidění v současném městském Archeologickém muzeu. Mimo město jsou k vidění dobře zachovalé pozůstatky Menelaionu, svatyně Meneláose a Heleny.