Ostrov Kalymnos, 1. část

První věc, která vám možná vytane na mysli s názvem Kalymnos, jsou nepochybně mořské houby. Ostrov je díky nim známý více než 500 let, a je samozřejmé, že tento suvenýr patří k povinným nákupům při návštěvě ostrova.

Řecký ostrov Kalymnos (řecky Κάλυμνος) je spolu s ostrovy Pserimos, Telendos a ještě s několika malými neobydlenými ostrůvky součástí společenství Dimos v řeckém regionu Jižní Egeis. Hlavním městem s více než 10 tisíci obyvateli je Pothia.

S celkovou rozlohou 110,58 km² je čtvrtým největším ostrovem z Dodekanského souostroví. Nachází se ve východní části Egejského moře mezi ostrovy Kos (12 km jižně) a Leros (2,1 km severně). Nejkratší cesta na pobřeží Malé Asie je směrem na Bodrumský poloostrov na východě, a to necelých 17 km.

Maximální délku ostrova naměříme od severozápadu k jihovýchodu, činí téměř 21 km, maximální šířka ostrova je 13 km na jihu, nejužší místo je na severu ostrova a měří asi 1,2 km. Je to kopcovitý a hornatý ostrov, kde rovná plocha činí méně než 10 % z celkové rozlohy.

Více než 90 % ostrovní populace žije v městečkách Pothia, Panormos a Chorio, která společně tvoří jakousi obec s téměř 15 000 obyvateli. Na severním poloostrově Paleonisos se rozprostírají městečka Arginonda, Skalia a Emborios s pouhými 100 obyvateli, jinak je to tam téměř neobydlené.

Vypráví se, že ostrov dostal svůj název od Titána jménem Kalydnos, který byl synem bohyně Gaii a boha Úrana. První osadníci sem přišli na začátku druhého tisíciletí př.n.l., po Trójské válce se zde usadili Achájové.

V roce 535 došlo k zemětřesení, které rozdělilo ostrov na dvě části, Kalymnos a Telendos. Během byzantského období ostrov trpěl častými pirátskými útoky. Ve 13. století převzali kontrolu nad ostrovem Benátčané a od roku 1306 patřil rytířům z Rhodosu.

Turci ovládali ostrov od 16. století až do roku 1912. Pak byl pod italskou nadvládou a obsazen Němci po dobu 2 let během 2. světové války. V roce 1948 byl stejně jako všechny ostatní řecké ostrovy navrácen zpět k Řecku.

Od druhé poloviny 19. století až do 60. let minulého století byla hlavním hospodářským odvětvím na ostrově produkce mořských hub a jejich zpracování, což nepochybně přispělo k prosperitě ostrova.

Ještě v roce 1950 tvořily tržby z této činnosti 60 % celkového hospodářství, ovšem v současné době je již ekonomický význam mořských hub zcela zanedbatelný. Hlavními důvody tohoto poklesu jsou dosud nevysvětlené hromadné vymírání, zmenšování velikosti hub a jejich předimenzovaný sběr.