Ostrov Egina, 1. část

Řecký ostrov Egina je největší a nejvýznamnější ze Saronských ostrovů ve stejnojmenném zálivu, který tvoří část Egejského moře. Rozkládá se mezi Attikou na severu a Argolisem na jihu.

Rozloha ostrova je asi 83 km² a žije zde kolem 15 tisíc obyvatel. Nejvyšším bodem na ostrově je hora Oros (označovaná také Profiti Elías), jež se tu tyčí do nadmořské výšky 531 metrů.

Podnebí je mírné a srážky bývají jen velmi malé. Letní teploty dosahují v polovině srpna až 50° C ve stínu, v zimě zase padá v některých v horských oblastech občas i pro tuto oblast velmi vzácný sníh.

Toto počasí a také blízkost attické pevniny dělají z tohoto ostrova oblíbené místo pro tradiční klasickou letní dovolenou bohatších Athéňanů. Díky tomu tak žádný jiný ostrov v Řecku nemá tak dobré lodní spojení.

Z přístavu Pireus nedaleko města Athény vyplouvají denně 1-2 lodě za hodinu právě k Egině. Během jedné hodiny se tak dostanete z rušného města do úplně jiného, klidného a tichého prostředí.

Většina eginských pláží je velmi krásná, písečná pláž Agia Marina je známá zejména díky své rozlehlosti, a je tak ideální i pro děti. Další pláže se nacházejí v místech Marathonas, Suvala, Vagia a Perdika.

V Kypseli si můžete na plážích Kavouropetra a Leonie dobře zaplavat. Ale také kolem hlavního města jsou některé pěkné menší pláže. Jedna se nachází před Apollónovým chrámem, a další na druhé straně města.

Geologicky se ostrov dělí do tří částí a i když je bývalou aktivní sopkou, vulkanismus tady již není aktivní.
Egina na mapě vytváří přibližný tvar rovnostranného trojúhelníku se špičkou na jih a jižní polovina je pokryta tvrdou sopečnou lávou.

Jih Eginy je skalnatý, vyprahlý a je tam jen málo lesů. Sever je relativně hustě obydlený a je tam úrodná půda. V několika pobřežních údolích se v jižní části pěstují pistácie, olivy a víno. Centrální úrodné údolí se táhne od hlavního města na západě až k městečku Mesagros.

Název ostrova pochází od nymfy Aigíny, která zde přivedla na svět Aiaka, syna boha Dia. Ten se stal později králem na tomto ostrově.

Ostrov byl již od 9. století př.n.l. obydlen a měl zřejmě úzké vztahy s mínojskou civilizací na Krétě. Rozkvět ostrova spadá do archaické fáze řecké historie, kdy sem zřejmě z Epidauru přišli první obyvatelé ostrova, což byli především obchodníci a námořníci.

Stejnojmenné hlavní město se stalo první městem v Řecku, které razilo své vlastní mince. Byl na nich vyobrazen typický tamní živočich, legendární eginská želva.

Obchodní vztahy Eginy se rozšířily na větší část Středozemního moře a dále až k Černému moři, do Egypta a do Španělska.